Historie horské chaty
Výňatek: Jak jsme stavěli rozhlednu na Korábu, František Kohl, r. 1941:
"Nejvyšší bod Kdyňské vrchoviny, dlouhý hřbet Korábu, obklopený rozsáhlými lesy, podněcoval přímo k myšlence postaviti na jeho vrcholu rozhlednu, s níž by bylo možno přehlédnouti bohatě členěný kraj s četnými vrcholy a údolími. Již zakladatel zdejšího odboru KČT ve Kdyni, Emil Tšída, pojal vybudování rozhledny do klubovního programu. Postavení její bylo stálou tužbou všech činovníků odboru, s dlouholetým předsedou poštmistrem Hlavsou v čele.
Teprve roku 1935 nabývalo však toto úsilí určitých pevných forem a vyvrcholilo v systematické přípravy ke stavbě. Roku 1936 získán 1 ha pozemku na vrcholu, zčásti darem, zčásti velmi levně od velkostatku Koutského a půl ha od velkostatku Chudenického. Bylo rozhodnuto postaviti prozatímní rozhlednu dřevěnou, 21 m vysokou, bez chaty, nákladem asi K 15 000.-. Ještě téže zimy zakoupena větší část stavebního dříví a vykáceno místo na vrcholu. Se stavbou bylo započato v červnu 1938. Rozhledna měla býti zatím bez chaty a měla míti pouze v úpatí menší boudu, jako útulek před nepohodou. Výbor se však rozhodl postaviti pod rozhlednou také menší chatu, aby byl zajištěn finanční výtěžek z věže a opatřen na ni současně i dohled.
Chata s rozhlednou byla slavnostním způsobem, za přítomnosti tisíců lidí, předána veřejnosti 7. srpna 1938. Byl to velký svátek Kdyně i celého okolí. Stála tu těžká, pevná věž z kulatých dřev, 21 m výšky, o pěti poschodích, s výkyvnými kotvami, počítaná na možnost pozdějšího zakrytí, s rozšířeným plateau nahoře. Chata dřevěná o jedné hostinské místnosti, opatřená chodským nábytkem, s malovaným kasetovým stropem, s kuchyní, ložnicí, spíží, verandou a sklepem.
První hostinský, Ferdinand Mráz z Branišova, ujal se řízení Korábu a vyzbrojen tvrdou horskou povahou připravoval se na první tuhou zimu v lesní samotě. Jak napadl sníh, bývala chata přeplněna a mnozí lyžaři často nenašli ani místečka. Bylo proto rozhodnuto přistaviti ještě druhý sál a provésti a nástavbu prvního patra s několika hostinskými pokoj a dvěma noclehárnami. První poschodí o čtyřech pokojích po dvou lůžkách a dvěma noclehárnami o 14 lůžkách a jedné ložnici pro chataře s příslušenstvím otevřeny byly 12. května 1940. Tato část je uvnitř vyložena isolačními deskami a je tudíž ohnivzdorná.
V této době měl však již Koráb nového „kapitána“ – Františka Procházku, který řídí dále se zdarem jeho „plavbu“. Po dohotovení stavby chaty zřídili jsme ještě po straně řádný pivní sklep, 3 m hluboký. Voda byla dříve donášena v putně ze studánky 400 m vzdálené při 60 m výškovém rozdílu. Bylo proto nutno zříditi vodovod a provésti instalační práce v budově. V místě zvaném „U sedmi studánek“ zřízena betonová vodní jímka a postavena strojovna s čerpadlem a benzinovým motorem, odkud se tlačí voda potrubím do vodojemu v chatě.
Před Vánocemi roku 1940 postaven u chaty menší lyžařský můstek pro skoky 15–20 m, jenž má umožniti kdyňskému lyžařskému dorostu výcvik v tomto skvělém oboru lyžařské techniky. (Současně je přípravou pro stavbu můstku závodního pro skoky 30–40 m, jehož stavbu odbor projektuje.) V únoru 1941 byl tam pořádán první lyžařský závod ve skoku ve Kdyni s velmi pěkným výsledkem.”
Novodobá historie:
Novodobá historie chaty s rozhlednou se začala psát roku 1983, kdy dosloužila původní věž podle Kohlova návrhu. Stavba nové rozhledny byla započata roku 1986 díky předchozímu úsilí Ing. Františka Štípka. Věž včetně anténního nástavce se tyčí do výšky 49,9 m a atypická vyhlídková gondola se nachází 28,7 m nad terénem. Pro krásné výhledy do kraje Šumavy, Českého lesa i do kopců bavorských, čeká návštěvníky 144 schodů. Při pěkném počasí odměnou bývá pohled na špičky Alp.
Vlastníkem horské chaty i rozhledny Koráb je Město Kdyně, které se v roce 2025 stalo rovněž provozovatelem obou objektů, o jejichž fungování se stará městská společnost Služby města Kdyně, spol. s r.o.
